Způsob známkování v českých školách by se měl změnit. (P)

Problém

Jedním z cílů všech vzdělávacích systémů by mělo být motivovat žáky k tomu, aby sami od sebe měli chuť se vzdělávat. Co to znamená? Škola by měla vést žáky k tomu, aby se sami chtěli naučit něčemu novému – novým znalostem, schopnostem, dovednostem. Naše školství tohle však neumí. A nejenže žáky nedokáže správně motivovat, ale dokonce je naopak demotivuje, někdy je dokonce až deprivuje. Představte si následující situaci: máte před testem, učíte se, co můžete, vložíte do přípravy na test maximum času a úsilí, a pak dostanete trojku. U dalšího testu se vám to stane znovu a u dalšího znovu. Pokud se to nikdy nestalo vám, určitě znáte někoho, komu ano. Může být žák v této situaci motivován učit se i na čtvrtý test? Nebo dokonce motivován dál se zabývat tímto předmětem? Podle nás nemůže.

Příčina

Hlavní příčinou tohoto jevu jsou známky. Sama o sobě je známka pouze symbol, u kterého není jasné, co znamená, ale je to nejdůležitější a hlavní prostředek zpětné vazby učitele k žákovi. Pokud se tedy žák nachází v situaci, kterou jsme popsali u problému, nikdy se nedostane z bludného kruhu špatných známek, protože mu nikdo neporadí, jak daný problém zvládnout lépe. Navíc hodnotí známka pouze faktické znalosti, takže žáka demotivuje o to víc, pokud se vážně snažil, ale není za svou snahu pochválen. Hlavně ale musí být test koncipován tak, aby ho numerickou známkou vůbec hodnotit šlo. A o to těžší je pro žáky tento „bludný kruh” prolomit. Protože tím, že učitel musí hodnotit primárně známkou, musí se uchylovat k co „nejpraktičtějšímu” řešení – a tak se stále dokola píšou testy, na které je nutné naučit se zpaměti.

Řešení

Řešením by bylo zavést slovní – formativní – hodnocení. Představujeme si ho tak, že v něm bude učitel hodnotit kromě samotného obsahu (testu, zkoušky, prezentace, projektu, ústního projevu, hry atd.) nejpodstatnější aspekty, které k danému výkonu přispěly. Může tedy žákovi vysvětlit, co u daného úkolu udělal špatně, jak by danou chybu mohl zlepšit, pochválit ho za snahu, vytknout mu lajdáctví aj. Jednou za čtvrt roku (tedy na konci každého čtvrtletí) by učitelé žákům podali komplexnější slovní hodnocení toho, jak si v daném předmětu vedou, a opět i s radami nebo hodnocením, co se jim povedlo a co se jim nepovedlo.

Výhody

Demotivace

Žáci již nebudou tolik demotivovaní, protože po každém výkonu jim učitel podá pomocnou ruku. Řekne jim, co udělali špatně, jak by to mohli zlepšit, ale hlavně bude mít prostor je pozitivně motivovat například pochvalou. V takovém případě bude pro žáka jednodušší nevzdávat další učení, protože jednak uvidí, že učitel oceňuje jeho snahu, ale hlavně pokud se mu povede zlepšit se na základě učitelových rad, bude na sebe moci být pyšný, protože sám dokázal něco, co by ve statutu quo pravděpodobně nikdy nedokázal.

Změna stylu výuky

Co je ale důležitější – učitel již nebude tolik limitován. Když dojde ke zrušení numerických známek, učitel nejenže bude moci, ale dokonce bude muset hodnotit činnosti, které se slovním hodnocením hodnotit dají = u kterých žáci ukazují mnohem víc než jen to, že se umí něco naučit zpaměti. Tzn.

Kvalita výuky: Výuka bude kvalitnější, protože učitel už nebude muset žáky jen nechat psát testy, ale bude se více zaměřovat na jiné formy výstupů: projekty, referáty, bude hodnotit skupinovou spolupráci, schopnost komunikace, přednesu, kritického myšlení, ale hlavně bude moci ohodnotit snahu, která u všech těchto aktivit bude patrná. Takže všechny výše zmíněné dovednosti se u žáků budou rozvíjet, protože je budou trénovat, a navíc – tyto metody jsou pro žáky zábavnější, takže u nich vzroste chuť učit se.

Možnost uspět: Bude to přínosné, protože pokud někdo není dobrý v memorování nazpaměť, může být dobrý zase v něčem jiném (např. právě v týmové spolupráci, ve schopnosti logicky a kriticky myslet atd.). A tím pádem budou mít žáci mnohem vyšší šanci v něčem uspět → nižší míra demotivace.

Efektivita výuky: Navíc zmizí jev, kdy se žáci učí „jen na test“. U metod, jako je projektová výuka, se žáci učí aktivně činností samotnou – postupně. Z informací tedy budou mít větší užitek – budou s nimi pracovat, ověřovat je, sami je nacházet, přemýšlet nad nimi, a tak si je snadněji zapamatují, uvedou je do souvislostí… Pokud se žák učí jen na test, většinou informace zapomene hned po testu a nenaučí se nic.

Vysoké školy

Mimo to například: bude férovější přijímání na VŠ. Zmizí totiž možnost přijímat žáky na průměr (ta je špatná, protože na některých školách je mnohem jednodušší získat průměr 1,0 než na školách jiných), takže budou muset ukázat, co opravdu umí. I kdyby VŠ přijímaly studenty na základě slovního hodnocení, pořád je to férovější, protože je tam alespoň popsáno, jak reálně student studuje, co umí, jaké má vlastnosti, jestli má ke studiu dobré předpoklady…